Když se čas chýlí

28. září 2012 v 15:05 | Nara |  Trocha poezie
Když se čas chýlí


Budíš se ze sna, nemůžeš spát.
Neklid tě svírá, neb ti dal mat
tvůj soupeř věčný, nepřítel čas.
Slza se třpytí na konci řas.

Zármutek sílí, zakrýváš tvář.
Naději ničíš. Vždyť je to lhář!
Nic dobré nění! Nebude víc!
Jdeš plný žalu bolesti vstříc.

Čas toť pán krutý, lítosti nezná.
Už se ti chýllí. Na konci března
přijde si pro tebe. Zacinká zvon.
Pomalu usneš, pak přijde skon.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama