Písničkář

2. února 2011 v 15:30 | Nara |  Trocha poezie
Písničkář


Samotný hudebník sám stojí v poušti,
samotný človíček sleduje v houští
přízraky života i duchy smrti,
radostné duše i ty, jenž svět drtí.
Duchové volají, šeptají děje,
on skládá písně a poté je pěje.
Verše jsou lehké a stoupají vzhůru.
V sobě maj pravdivost, metafor fůru.
Lidem vždy pomohou v náročných dobách,
tomu, kdo topí se jen v temných vodách.
Dávají naději tam kde už není,
i pocit svobody v tom krásném znění.

Když přišli obraty po trpkých letech,
lidé se rozběhli po nových světech.
Básník svůj úkol už dopěl a padl,
bez další úlohy by tu jen vadl.
Každý naň vzpomíná se slzou v oku,
přidal se snad velkým hrdinům k boku.
Životní pravda je v těch slokách moudrých,
jako lék zázračný v nemocech zhoubných.
Nesmrtelný bude pořád a navždy
a v našich srdcích snad uzdraví vraždy,
které tu spáchala mordýře ruka.
Jež lidem, národu, konala muka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama